Erasmus si většina lidí spojuje s vysokoškolským studiem v zahraničí, ale program zahrnuje i výměny mládeže, tréninkové kurzy a partnerské projekty. A pro některé lehce vykutálené organizace či spíš firmy je Erasmus taky příležitost k snadnému zisku.
Díry v systému přidělování dotací na různé programy dokázala využít turecká organizace Zift. A při tom ještě zadlužila desítky mladých důvěřivých Evropanů. Jak? Přesvědčila je, ať si založí neziskovku, podala za ně projekt, vyinkasovala peníze a zase zmizela.
A evropští studenti, kterým zbyly neziskovky a oči pro pláč, by teď měli projekty plnit. Jenže peníze na ně jsou pryč, evropské instituce je chtějí zpátky a důvěřiví mladí lidé se dostávají do insolvencí. Případy už vyšetřuje policie a evropské orgány. Jen se jim o tom nechce moc mluvit. Redakce Bold News zná několik takových případů i z Česka.
Nezisk jako byznys
Program Erasmus zahrnuje kromě výměnných studentských programů i různé další projekty, které mají mladým lidem otevřít svět či v tomto případě spíš Evropu. Místo toho však tento bohulibý program stovkám mladým Evropanům včetně Čechů otevřel cestu do dluhové pasti.
Uvěřili totiž „neziskové organizaci“ z Turecka, která si z grantového systému udělala výnosný obchod. Bold News mluvily s několika českými studentkami, které teď kvůli své naivitě a dírám v systému Erasmu musí splácet statisícové i větší dluhy.
Teď dlužím statisíce
Protože kauzu vyšetřují orgány činné v trestním řízení jak v Česku, tak v Evropě, nemohly nám poškozené studentky prozradit svá plná jména. První oběť, se kterou Bold News mluvily, je každopádně studentka z Prahy a v tomto příběhu jí můžeme říkat Anna.
„Dostala jsem od turecké neziskové organizace Zift nabídku peněz jen za to, že založím vlastní neziskovku a o nic se nebudu starat,“ popisuje Anna s tím, že za založení neziskovky dostala od Ziftu skutečně asi tisíc eur a další peníze pak za schválené projekty.
Hrozící insolvence
Jenže žádný z projektů se nikdy plně nerealizoval a evropské orgány žádají peníze zpátky. Nikoli ovšem po Turcích, ale po Anně, která neziskovku založila.
„Teď už dlužím stovky tisíc. Řeší to krimálka, OLAF a já asi budu muset jít do insolvence. Nemám možnost to zaplatit, není mi ani pětadvacet a netuším, jak bych se z toho mohla vyvléknout,“ konstatuje Anna.
Anna aktuálně dluží evropským institucím, které granty proplácejí, přes milion korun. Za realizaci projektu je totiž jako zakladatelka neziskovky, která o grant žádala, zodpovědná ona. „Udělala jsem strašnou chybu, naletěla jsem, měla jsem pouze tu vidinu zisku,“ doplňuje pro Bold News studentka.
Pojďte do toho s námi
Nutno přiznat, že turecká organizace nějaké projekty skutečně dělá, ale studenti si na ně většinou stěžují, protože zdaleka nesplňují standardy Erasmu. Z projektů, na které se mladí lidé hlásí, má organizace nicméně tisíce kontaktů na studenty z celé Evropy. Takže nemá problém je oslovit s tím, že si mohou vydělat.
Nabídka od organizace Zift na založení neziskovky chodí studentům přímo do mailu „Nabídka projektů pro všechny! Spolupracujeme na mnoha projektech a rádi bychom rozšířili naši síť i ve vaší zemi,“ stojí v lákavém mailu neziskovky. „Pokud vás zajímá program Erasmus, rádi vás zapojíme. Vysvětlíme vám, jak celý proces funguje, a podáme žádost vaším jménem, nebo se můžete do programu ponořit sami a podat žádost pod naší kontrolou. Pokud vás to zaujalo, stačí nám napsat zprávu na Facebooku.“
Šéf organizace pak ve zprávách ochotně vysvětluje, že pokud si ve své zemi založíte neziskovku a necháte přes ni tureckou organizaci podávat projekty, dostanete za každý schválený projekt 1000 až 1250 eur. O vše ostatní, od rozpočtů po reporty, se pak už postarají oni.
Jsou v tom za půl milionu
A studenti často za takovou výzvou žádný podvod netuší. Zvlášť, když jde o organizaci, o které už slyšeli. “Moje kamarádka za mnou přišla, jestli bych jí neposlala občanku, že založíme neziskovku, nebudeme muset nic dělat a dostaneme každá peníze za nic. Prý jen za samotné založení organizace a pak za každý schválený projekt,“ popisuje pro Bold News budoucí právnička Eva z Brna.
„Studuji práva, takže mi to hned od začátku přišlo divné. Nešla jsem do toho. Zlanařila ale někoho jiného a teď kamarádka i ta druhá holčina obě dluží téměř půl milionu korun,” doplňuje Eva.
Obcházení pravidel
Jak tedy tenhle byznys postavený na dotacích pro Erasmus v turecké organizaci funguje? Turecké neziskovky nemohou podávat grantové žádosti o projekty v zemích EU. V každé zemi, která je do programu zapojena, je možné navíc v jednom kole podat maximálně pět žádostí na dva různé programy.
Zift jich ale díky svým zprostředkovatelům v různých zemích Evropské unie mohl podávat stovky. A evropské orgány jim jich v každém kole desítky schválily. Turci pak nějaké projekty skutečně naoko zorganizovali, ale neseděly na nich počty účastníků, národnosti, kvalita ubytování ani slibované aktivity.
Jak vznikají dluhy
Kontroly pak až následně zjistily, že v projektech nebylo splněné to, co bylo v grantové žádosti, a po organizátorech chtěly vrátit buď část peněz, nebo rovnou celé částky. Dluhy pro naivní zakladatele neziskovek začaly vznikat tedy i v případě, kdy se projekt částečně naplnil.
Organizace Zift za projekty každopádně neručí. Ručí za ně vlastníci neziskových organizací, kteří Ziftu dali svolení k podávání žádostí a organizování projektů.
Zakladatelé organizací navíc nemohli z této hry jednoduše vystoupit, jelikož si organizace Zift velmi dobře sepsala stanovy a za odstoupení všem studentům hrozila obrovská pokuta. Ocitli se tak v začarovaném kruhu, protože Zift mohl podávat projekty za jejich organizaci dál, aniž by vlastníkovi neziskovky bylo jasné, zda se vůbec nějaké projekty dělají. Podle informací Bold News takto Zift napálil minimálně stovky studentů v celé evropě a v této činnosti pokračuje dál. Jednoduše proto, protože se o podvodu nemluví.
Policie i organizátoři mlčí
Samozřejmě nás zajímal i názor organizace, která na projekty Erasmu dohlíží a schvaluje je. V Česku jde o Dům zahraniční spolupráce (DZS), jehož zástupce jsme oslovili. Po mailu nám odmítli na cokoliv odpovědět. Proto jsme dorazili na konferenci k problematice zahraničních studentů a na místě se na případ zeptali přímo ředitele DZS Michala Uhla.
„S ohledem na interní procesy a audity projektů se k dané situaci nemůžeme vyjádřit. Můžu vám ale říct, že se to řeší a řeší se to velmi důkladně,“ reagoval na dotazy Bold News Michal Uhl. Na kameru mluvit nechtěl a sdílnější nebyl.
Ke kauze se jakkoli odmítá vyjádřit také česká policie. „V našem systému jsem nedohledal, že bychom se takovým případem zabývali,“ sdělil Bold News vedoucí tiskového oddělení Policie ČR Jan Daněk. Všichni studenti, kteří v kauze hrají nějakou roli, však byli kvůli praktikám organizace Zift u policie na výslechu.
Protože má redakce Bold News k případu i další informace, bude se mu věnovat i nadále. A budeme se i nadále ptát dotčených orgánů, proč o praktikách turecké organizace neinformují už jen proto, aby se na ně nenachytali další studenti.
Zdroj: Bold News
Helena Váňová