Festival Jeden svět každoročně přináší unikátní filmy s tematikou lidských práv z celého světa. Ať už snímky referují o válce, aktivismu, bezpráví, nebo mezilidských vztazích, vždy vyzdvihují důležitost empatie a vzájemné tolerance. Letošní ročník nabídne celkem 95 dokumentárních a fikčních snímků a 9 imerzních filmů. Dvacátý sedmý Jeden svět se uskuteční od 12. března do 27. dubna 2025. V Praze se festival odehraje v termínu od 12. do 20. března 2025 a posléze na něj navážou Pražské ozvěny.
Zahajovací ceremoniál dvacátého sedmého ročníku Mezinárodního filmového festivalu o lidských právech Jeden svět se uskuteční 12. března 2025 v Pražské křižovatce. V průběhu slavnostního večera bude uděleno ocenění za boj za lidská práva Homo Homini, které letos obdrží dvě výjimečné osobnosti. Cenu Homo Homini jim předá bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.
Nigerijský novinář Philip Obaji ocenění získá za „podrobné zmapování více než stovky případů hrubého porušování lidských práv bezbranných občanů ze strany Wagnerovců a dalších ruských paramilitárních skupin“. Laureát Philip Obaji ocenění v Pražské křižovatce převezme osobně.
Lidskoprávní cena bude ve slavnostní večer udělena rovněž ukrajinské novinářce Viktoriji Roščynové, a sice za „odvahu vyprávět příběhy Ukrajinců na Ruskem okupovaných územích a za dlouhodobou novinářskou práci věnovanou pokrývání témat ohrožujících demokratické uspořádání Ukrajiny, ze které neslevila ani přes ohrožení osobní bezpečnosti“. Viktorija Roščynová zmizela v srpnu roku 2023 a podle zprávy ruského ministerstva obrany zemřela při převozu z jednoho ruského vězení do druhého.
Zahajovacím filmem bude snímek Vzpomínky plné přízraků režiséra Anase Zawahriho. Melancholická esej zachycuje současný obraz kdysi prosperujícího syrského města Homs, které se vlivem války proměnilo v ruiny. Tentýž snímek bude souběžně uveden jakožto zahajovací projekce pro veřejnost.
„Konflikt v Sýrii mapuje Jeden svět od jeho úplného počátku v roce 2011. V průběhu let navštívila festival celá řada talentovaných syrských tvůrců*kyň a lidskoprávních osobností a byli zde mnohokrát oceněni za svá díla. Svět na Sýrii v čase vlekoucí se války zapomněl, ale my ne,“ říká ke snímku Vzpomínky plné přízraků ředitel festivalu Ondřej Kamenický. „Tímto filmem se symbolicky uzavírá jedna kapitola a všichni doufáme, že zemi po svržení Asadova režimu čekají lepší časy,“ dodává Kamenický.
Filmový program letos přinese celkem 84 dokumentů, 11 fikcí, 9 imerzních filmů a 14 snímků pro základní a střední školy. Vedle čtyř tradičních soutěžních sekcí (Mezinárodní soutěž, Česká soutěž, Máte právo vědět a Soutěž imerzních filmů) nabídne Jeden svět rovněž sedm nesoutěžních kategorií (Slovenská cesta, Rodinné sítě, Ženský pohled, Mužské existence, Ekosystémy, Hledání svobody a Hranice komunit). Festival láká také pestrou nabídkou debat různých formátů.
Lidská práva napříč světem: Mezinárodní a Česká soutěž
Mezinárodní soutěž nabídne snímky z celého světa, jež referují o aktuálním světovém dění a palčivých společenských otázkách. Dokument Návštěvník, oceněný na prestižním festivalu IDFA, diváctvo zavede na polsko-běloruskou hranici, kde polské ozbrojené složky každý den masakrují migrující z Blízkého východu. Snímek režijního dua Zvika Gregory Portnoy – Zuzanna Solakiewicz je příběhem lidskosti, vzájemné pomoci a přátelství.
Vizuální báseň Co hory přináší následuje cestu dvou kurdských pašeráků, kteří na hranicích mezi Irákem a Íránem riskují životy kvůli nutnému výdělku. Snímek Arashe Rakhshy je svědectvím o nuzné realitě Kurdů, v níž se nelegální aktivity stávají jediným východiskem.
Česká soutěž již tradičně přináší pestrý výběr domácích projektů, které tematicky přesahují hranice České republiky. Hned pět snímků bude na Jednom světě uvedeno ve světové premiéře. Jedním z nich je i dokument Má země v nedohlednu zachycující příběh venezuelské rodiny Sikorových, která se prostřednictvím repatriačního programu vrací k českým kořenům. Snímek režisérů Jorgeho Sáncheze Calderóna a Valeria Mendozy vnáší světlo do překážek, jimž čelí migrující snažící se integrovat do společnosti.
Vysoce stylizovaná dokumentární detektivka Satan Kingdom Babylon následuje vyšetřovatele rozkrývajícího záhadné zmizení ženy mezi zdmi hotelu. Snímek režijního dua Marie a Petra Šprinclových, jenž se odehrává ve videoherním rozhraní, upozorňuje na polarizaci americké společnosti a sílící náboženský fanatismus.
Nové perspektivy: Máte právo vědět a Soutěž imerzních filmů
Máte právo vědět dává každoročně prostor příběhům, které by jinak zůstaly neviděné. Letošní výběr umožní nahlédnout do čínských továren v Etiopii nebo křesťanské egyptské komunity a zavítá i do současné Gazy. Právě zde vzniklo pásmo dvaadvaceti krátkých filmů různých autorů*ek, kteří*ré zprostředkovávají každodennost války očima hrajících si dětí i dospělých bojujících o humanitární pomoc. Snímek Gaza v bodě nula je tak mrazivou mozaikou života v současné Gaze.
Oceňovaná režisérka Nanfu Wang a kubánská aktivistka Rosa María Payá se před lety seznámily na Jednom světě. Zatímco Nanfu uvedla snímek o čínské aktivistce bojující za práva žen, Rosa převzala lidskoprávní cenu Homo Homini za svého zemřelého otce, který spolu s deseti dalšími kubánskými disidenty bojoval za lidská práva na Kubě. Rosu a Nanfu spojují demokratické hodnoty, po emigraci do Spojených států amerických se však mezi nimi vytváří ideologická propast – zatímco Nanfu nachází znepokojivé podobnosti mezi čínským a americkým kapitalismem, Rosa se stává podporovatelkou Donalda Trumpa. Noc není věčná zkoumá otázky spjaté s demokracií v době, kdy se její původní význam vytrácí.
Jeden svět se před deseti lety stal vůbec prvním filmovým festivalem v České republice, který do svého programu zařadil snímky ve virtuální realitě. Letos Soutěž imerzních filmů nabídne devět lidskoprávních děl, jež divácký zážitek obohatí o iluzi přímé zkušenosti a zprostředkují jinak nedosažitelné zážitky. Spirituální Perinatální snění umožní zavítat do mysli nenarozeného dítěte a znovuprožít klíčové období rámované početím a porodem. Snímek vznikl pod vedením Marianne Wobcke, umělkyně, výzkumnice a porodní asistentky.
V opuštěném donbaském domě diváctvo prostřednictvím hororových prvků uvězní Vytržení II – Portál. Imerzní snímek Alisy Berger je krutým svědectvím o ruské okupaci Ukrajiny a zprostředkovává zármutek pramenící ze ztráty domova.
Slovenská cesta
Zvláštní pozornost letošní ročník věnuje současnému dění v sousedním Slovensku. Nesoutěžní kategorie Slovenská cesta poukáže na křehkost demokracie, podtrhne důležitost občanské společnosti a nabídne komplexní pohled na situaci v zemi, již se zatajeným dechem sleduje celá Evropa.
Vedle tvorby etablovaného slovenského režisérstva, jako je Marek Šulík nebo Maroš Brázda, představí Slovenská cesta také několik studentských projektů. Reportážními snímky Nejkrásnější kout v širém světě a Ať žije smrt zkoumá režisér Róbert Mihály posilující neonacistické tendence slovenské společnosti a nekontrolovatelné šíření ruských dezinformací. Absolventský film Zpověď režisérky Rebeky Bizubové rozkrývá autorčinu vlastní zkušenost se sexuálním obtěžováním ze strany církevních autorit.
Mezilidské vztahy: Rodinné sítě, Ženský pohled a Mužské existence
Ať už chrání, nebo svazují, rodinné vztahy se staly ústředním motivem letošního programu. Právě jim je věnovaná sekce Rodinné sítě, dokládající, že rodina může mít nespočet různých podob. Neidealizovanou reflexi single rodičovství nabídne časosběrný snímek Mezi matkou a synem. Renomovaná režisérka a držitelka ceny BAFTA Victoria Mapplebeck, která film osobně uvede, natáčela sebe a syna Jima po dobu dvaceti let a podařilo se jí zachytit křehkost i sílu jejich vztahu. Do ghanské vesnice pozve dokument Když zavane harmatán, v němž Barbara konfrontuje rodiče s traumaty, která jí přinesl vynucený odchod z rodné vesnice. Snímek Edyty Wróblewské tematizuje zkušenost se znásilněním i touhu být pochopena.
Filmy v nesoutěžní kategorii Ženský pohled pojí přítomnost silných protagonistek i složitost situací, v nichž se nacházejí. Snímek Si-Si vypráví o stejnojmenné umělkyni, již od dětství svazovala cenzura čínského komunistického režimu. Režisérka Fan Wu potkává Si-Si v Berlíně, kde umělkyně objevuje a prožívá vlastní svobodu. Za podpory Tchajpejské hospodářské a kulturní kanceláře film na festival doprovodí režisérka Fan Wu. Dokument Tým Nice Ladies sleduje osudy ukrajinských roztleskávaček starší generace, které svým tancem boří předsudky. Ruská invaze některé z žen donutila emigrovat, tým ovšem i nadále zůstává v kontaktu. Režisérka Mariia Ponomarova, jež film na Jednom světě osobně uvede, přináší osobní svědectví o opuštění rodné země, ztrátě identity a nezlomných vazbách.
Sekce Mužské existence je věnována zkušenosti mužů, jejich snaze o sebepoznání nebo rozvracení stereotypů. Fikční film Hra s ohněm vypráví o vdovci, jehož starší syn se podobně jako mnoho mladých frustrovaných Francouzů z dělnické vrstvy vydal na cestu pravicového extremismu. Snímek byl oceněn na festivalu v Benátkách. Na otázku, proč má nespočet současných mužů problém vyjádřit emoce, se pokusí odpovědět výzkumně esejistický snímek Muži mlčí. Dokument, jenž balancuje na hraně sebeironie a zranitelnosti, vychází z osobní zkušenosti režiséra Duncana Cowlese a mapuje jeho několikaletou cestu za vyjadřováním emocí.
O lidech, přírodě a boji za svobodu: Hranice komunit, Ekosystémy a Hledání svobody
Snímky v sekci Hranice komunit zachycují společenství z celého světa v krajních situacích. Sociální thriller O nuzné královně z Lagosu sleduje samoživitelku Jawu z nigerijské rybářské komunity. Když se na místě vodních slumů rozhodne vláda vybudovat luxusní byty, protagonistka se korupci postaví. Hraný film sedmičlenného režijního týmu je inspirován skutečnými událostmi násilného vystěhovávání desítek tisíc lidí, které v Lagosu nelegálně organizují tamější státní orgány. Projekce 13. března v pražském kině Světozor se zúčastní nigerijský novinář a laureát ocenění Homo Homini Philip Obaji. Dokumentární snímek Rozděleni přenese diváctvo na americko-mexickou hranici, kde byly v průběhu prvního funkčního období Donalda Trumpa desítky tisíc dětí systematicky odděleny od rodičů. Oscarový režisér Errol Morris prostřednictvím svého filmu nahlíží do zákulisí politiky „zero tolerance“ a jmenuje její klíčové osobnosti.
Již tradiční nesoutěžní kategorie Ekosystémy se věnuje přírodě a životnímu prostředí. Letošním výběrem environmentálních filmů výrazně prostupuje téma vztahu mezi člověkem a přírodou. Film Já jsem řekou, řeka je mnou vypráví o posvátném toku Whanganui, kterému byl jakožto první řece na světě přisouzen status živoucí osoby. Český režisér žijící v Kanadě Petr Lom se spolu s maorským průvodcem vydává na plavbu po nejdelší novozélandské řece a noří se přitom nejen do krás místních ekosystémů a maorské kultury, ale také do traumatické koloniální minulosti. Ekologickou variantu pohřbívání, a sice kompostování lidských těl, představí snímek Zkompostuj mě. Citlivý dokument sleduje belgickou aktivistickou skupinu, která se snaží prosadit legalizaci kompostování a vnímá jej jako spirituální akt, jenž ze smrti činí přirozenou součást životního cyklu.
Sekce Hledání svobody publikum pozve do zemí potýkajících se s různými formami oprese. Protagonisté*ky z rozličných koutů planety se vymezují proti čínské totalitě, Orbánově korupci nebo pracovním podmínkám v rozporu s lidskými právy. Protagonistka sociálního dramatu Na pokraji Portugalka Aurora pracuje v edinburských skladech za minimální mzdu. Snímek Laury Carreira je sondou do současné kapitalistické společnosti, která migranty*ky pracující v zemích západní Evropy izoluje a vykořisťuje. Animovaný dokumentární film Odstíny Iráku následuje irácko-francouzského novináře Feurata Alaniho, jenž se prostřednictvím vlastních vzpomínek vrací do Iráku. Osobní dětské zážitky se prolínají s klíčovými politickými událostmi, díky čemuž snímek komplexně rozkrývá moderní dějiny Iráku. Kromě samotného filmu zavítá na festival i jeho režisér Léonard Cohen.
Debatní program: O odlivu nastupující slovenské generace nebo radikalizaci online prostoru
Nedílnou součástí Jednoho světa jsou od počátku rovněž debaty. Dnes festival nabízí hned několik diskuzních formátů, do nichž se vedle zahraničního a českého hoststva může zapojit také publikum. Zatímco v kině Ponrepo festival nabídne cinefilní filmové pitvy, ve velkém sále Městské knihovny budou pravidelně probíhat velké panelové a expertní debaty. V návaznosti na speciální sekci Slovenská cesta budou po filmu Otázka budoucnosti debatovat režisér Maroš Brázda, ředitelka Centra pro informovanou společnost Andrea Michalcová a ředitelka organizace Via Iuris Katarína Batková o tom, proč mladí*é Slováci*enky houfně opouštějí zemi. O radikalizaci online prostoru, jež vyplouvá na povrch ve snímku Hacknout hejt, budou diskutovat politolog Jan Charvát, antropoložka Marie Heřmanová a datový analytik Josef Šlerka.
Generálním partnerem festivalu už po páté zůstává nadační fond Abakus. V rámci svých aktivit na podporu systémových změn ve vzdělávání zaštítil také debatní program s cílem podpořit smysluplný dialog o řadě důležitých témat, a posílit tak dopad snímků. Po panelových a expertních debatách tak bude publikum moci hlasovat v Divácké ceně nadačního fondu Abakus za mimořádnou debatu.
Filmoví*é profesionálové*ky se budou moci zúčastnit 14. ročníku East Doc Platform, největší akce pro odborníky*ice v oboru dokumentárního filmu ze střední a východní Evropy, která i letos proběhne souběžně s Jedním světem.
„Jsme rádi, že můžeme dlouhodobě spolupracovat s festivalem Jeden svět a společně přinášet divákům důležité filmy s ještě důležitějšími tématy. Podpora jejich vzniku a uvedení k publiku je pro nás klíčová. Letos na East Doc Platform přivítáme přes šedesát připravovaných dokumentů a věříme, že mnohé z nich se v budoucnu objeví i v programu Jednoho světa – jak je už dlouholetou tradicí. Tato symbióza nás těší a vážíme si jí,“ řekl o spolupráci s festivalem Jeden svět Zdeněk Blaha, programový ředitel Institutu dokumentárního filmu.
Kompletní program East Doc Platform je dostupný na dokweb.net
Jeden svět napříč celou Českou republikou
V termínu od 12. března do 27. dubna 2025 se vedle Prahy festival uskuteční v rekordním počtu 56 měst napříč celou Českou republikou. Nově festival zavítá do Vrchlabí, Humpolce nebo Černošic. Dne 19. února 2025 odhalují jednotlivá města své individuální selekce filmů a debatní programy.
Praktické informace
● Předprodej vstupenek začíná online v úterý 19. února v sítí GoOut. V infostánku v Lucerně si je diváci a divačky mohou koupit od 12. března, během festivalu i v infostánku v Městské knihovně a na pokladnách kin. Jednotná cena vstupenek je 170 Kč.
● Držitelé průkazů ZTP, ZTP/P a diváci nad 65 let mají zlevněné vstupné na veškeré projekce o 50 %.
● U držitelů průkazu ZTP/P má jejich doprovod vstup zdarma.
● Press centrum, kde budeme vydávat novinářské akreditace během festivalu, najdete v 1. patře Centra Člověka v tísni – Langhans (Vodičkova 37, Praha). Otevřeno bude od 12. do 20. března od 10.00 do 20.00.
● Během celého festivalu budou otevřeny dva infostánky – jeden v pasáži Lucerna a druhý ve foyer Městské knihovny v Praze. Zde získáte veškeré potřebné informace o festivalu a můžete zde koupit festivalový merch. Ten bude dostupný i na e-shopu Jednoho světa – muj.jedensvet.cz/shop
● I letos nabízíme přímý prodej lístků v infostáncích. Divák si zde může koupit vstupenky do jakéhokoli kina na jakékoli představení. Následně vstupenky dostane vytištěné.
● I letos bude možné zakoupit v síti GoOut balíčky vstupenek. V nabídce jsou tři typy balíčků. První obsahuje 3 vstupenky a stojí 450 Kč, další 5 vstupenek za 700 Kč, poslední balíček obsahuje 10 vstupenek + 2 filmy na VOD platformě Jeden svět online a stojí 1300 Kč.
● Informace o přístupnosti kin i festivalového programu jsou dostupné na jedensvet.cz/pristupnost. Na webu festivalu v sekci Program je také možné vyhledávat v nabídce projekcí podle jejich přístupnosti.
Podrobnosti o festivalu a materiály ke stažení najdete na webu www.jedensvet.cz
Letošní festivalovou znělku si můžete přehrát na tomto odkazu.