Priessnitzovy léčebné lázně - lázně se značkou Vincenz Priessnitz. PDF Tisk Email
Pondělí, 04 Duben 2011 16:04

img_5444

Jsou místa na mapě naší republiky, která možná znáte právě jen z map, ale nikdy jste je osobně nenavštívili. Tak to může být i v případě nejsevernějšího moravského regionu ležícího mezi vrcholky Jeseníků, Rychleb a polskými nížinami Slezska. Vydejte se s námi na krátkou procházku tímto krajem.

Naše toulky po jesenickém regionu začněme třeba na nejvyšší hoře Hrubého Jeseníku. Vrcholek Pradědu se nad okolní krajinou tyčí do výšky 1491 m. A když to bude pro vás málo, pak můžete vystoupat na rozhlednu televizního vysílače a rázem tak dosáhnete nejvyššího bodu České republiky.

Zároveň se ocitnete na samé hranici se Slezskem. Jesenicko, které bezprostředně sousedí s Polskou republikou, může nabídnout tisíce zážitků s mnoha turistickými trasami, které vás povedou divukrásnou přírodou a na místa, kde zanechala svou stopu dávná i nedávná historie.

Hrady, zámky, kostely

Návštěvu dob dávno minulých vám zprostředkují zdejší památky, o které tu není nouze.

Na své si přijdou milovníci středověkých hradů, které byly vybudovány před mnoha staletími. Pohříchu jich dodnes v původním stavu nebylo zachováno mnoho, ale i zříceniny mají svého ducha, který z nich ani po staletích nevyprchal. Kupříkladu zřícenina středověkého hradu  Kaltenštejn u Černé Vody nebo torzo hradu Rychleby nad Račím údolím. Ale je zde i mnoho dosud „žijících“ kostelů, hradů a zámků, kterým čas natolik neublížil, aby dnes nemohly nabídnout vzrušující podívanou. Při cestě Rychlebskými horami můžete například objevit  půvabný zámeček Kobylá, který by vystavěn v renesančním slohu. Z původní stavby sice toho mnoho nezůstalo zachováno, ale i tak je to objekt, který stojí za zhlédnutí.

Zajímavý je i kostel sv. Rocha na Kamenném vrchu; byl postaven už v 17. století. Oblíbeným výšlapem je Poutní místo Panny Marie Pomocné z r. 1647 s obnoveným zděným kostelem. Zajímavým místem je i ruina hrádku Adelsburg v Adolfovicích.

img_5454

Lázně

Ale pojďme dál až k cíli naší cesty. Dva kilometry od středu města Jeseník leží v náruči překrásné přírody proslavené Priessnitzovy léčebné lázně. A i když mají ve svém oficiálním názvu „léčebné“ faktem je, že do lázní v současnosti přijíždějí i klienti bez zjevných zdravotních potíží. Lázně v dnešním pojetí se obecně mění a vedle svých léčebných programů poskytují procedury k regeneraci těla a relaxaci.

Sem nacházejí stále častěji cestu lidé pro načerpání tělesných a duševních sil. Přizpůsobují se i zdejší lázně a po rozsáhlé rekonstrukci byly v roce 2010 zprovozněny nové, moderní provozy balneo centra v lázeňském domě Priessnitz. A tak tu velmi příjemně působí propojení tradiční Priessnitzovské vodoléčby s moderními wellness a beauty aktivitami.

Vincenz Priessnitz

U vzniku zdejších lázní stál Vincenz Priessnitz jako „otec vodoléčby“. Jeho objev, že voda může být dobrým pomocníkem při léčbě a při správném použití působit blahodárně na lidský organismus, se brzy ujal a on sám se stal nejen propagátorem tohoto způsobu ozdravování, ale zároveň i výkonným léčitelem, řekli bychom doktorem-amatérem. Dlužno říct, že si u felčarů v té době spíše udělal zle, než aby jeho metody přivítali a sami je používali. To ovšem pacientům, které Priessnitz uzdravoval vodou a čerstvým vzduchem bylo jedno. Priessnitzovi důvěřovali a on jejich důvěru nezklamal. Výsledky léčby byly pozoruhodné.

Léčba vodou

Málokdo zapochybuje při vyslovení jména tohoto velkého. Aplikace priessnitzových obkladů jako účinného prostředku proti vysoké tělesné teplotě je doporučením, které putuje v čase z generace na generaci. Už naše praprababičky věděly, jakým spolehlivým pomocníkem je priessnitzův zábal, když má dítě vysokou horečku.

Rozsah vodoléčby je ovšem dnes již daleko širší. Nejrůznější koupele, působení vodní lázně na končetiny v moderním balneoparku, a to vše v kombinaci s aktivní chůzí v ozonem prosyceným vzduchem dělá skutečné divy. Člověk se po takové ozdravné kúře cítí jako znovuzrozený. Vyzkoušejte, poznáte to sami na vlastní kůži.

img_5136

Pomníčky a prameny

Na počest Vincenze Priessnitze nechali jeho pacienti na mnoha místech postavit památníky, u kterých často vyvěrají prameny čisté vody. Stavěly se především v okolí Priessnitzových lázní. Cesta od jednoho k druhému by mohla být pro leckoho dobrou motivací k náročné pěší túře. Jednotlivé prameny by mohly sloužit jako občerstvovací stanice. Pomníčky s prameny se budovaly od první poloviny století devatenáctého až do čtyřicátých let 20. Století a došlo se až k číslu 88.

Mnohé z nich po 2. světové válce zchátraly nebo byly vážně poškozeny. Své rekonstrukce se dočkaly až na konci 90. let, kdy byl nejprve postaven Bernský pramen a poté započala obnova i ostatních. Nyní je mnoho těchto pomníků propojených i naučnou stezkou Vincenze Priessnitze. Mezi nimi můžeme vyjmenovat například: Český pramen (se sochou Hygie od sochaře J.V.Myslbeka), Polský pramen, Maďarský pomník se sochou lva, Rumunský pramen (ten nechal postavit Rumunský král), Jitřní pramen, Mecklenburský pramen, Vídeňský, Slovanský, Bezručův a další.

 

Reklama

Banner