Malé a střední firmy se na vývoj v roce 2025 dívají oproti loňsku mírně optimističtěji. Vyplývá to z výzkumu, který na základě zadání společnosti PKF APOGEO uskutečnila během listopadu 2024 firma Ipsos.
Otázky směřovaly na čtyři oblasti: finanční situace a ekonomický výhled, rizika a příležitosti,
lidské zdroje a outsourcing. Výzkumu se zúčastnilo 150 společností zaměstnávajících od 10
do 250 pracovníků.
„Pokud bychom měli krátce shrnout výsledky výzkumu, pak vidíme o něco větší míru
optimismu a očekávání růstu, zároveň také určitý pokles obav a snížené vnímání rizik. Co se
počtu zaměstnanců týká, tak z hlediska celku neočekávají respondenti nijak zásadní změny.
Což platí i o využívání outsourcovaných služeb. Kdybychom měli parafrázovat klasika, pak to
lze označit za mírný optimismus v mezích zákona,“ uvedl Pavel Postl, Senior Partner PKF
APOGEO.
Růst české ekonomiky očekává 34 procent dotázaných firem, což je oproti minulému
výzkumu z konce roku 2023 (20 %) znatelná změna, když stabilní vývoj předpokládá stejně
jako před rokem polovina dotázaných. Podobným způsobem se změnily také předpoklady
podnikatelů z hlediska globální ekonomiky. I zde vidíme výrazné zvýšení podílu optimistů (z
23 na 37 %) při prakticky odpovídajícím poklesu pesimistů z 29 na 19 procent. „Jakkoliv
výzkum pokrývá segment malých a středních podniků, jde o společnosti, které mají mnohdy
určité exportní zkušenosti nebo jsou navázány na finální exportéry. Výsledek by tedy bylo
možné interpretovat jako určité očekávání růstu zahraniční poptávky řady firem,“
poznamenal Pavel Postl.
To odpovídá předpovědím mezinárodních institucí o vývoji evropské a globální ekonomiky
v roce 2025. Například Mezinárodní měnový fond v poslední prognóze z listopadu 2024
předpokládá celosvětově růst 3,2 procenta a pro eurozónu 1,2 procenta (Německo 0,8
procenta). To jsou mírně lepší data než loňské výsledky.
Větší obavy mají české firmy z růstu nákladů v tomto roce, který očekává 58 procent z nich,
40 procent pak pracuje s představou stagnace nákladů. Oproti tomu růst výnosů
předpokládá 32 procent firem, stejnou jako loňskou úroveň pak 54 procent.
Důležitou otázkou proto je, jakým způsobem chtějí společnosti čelit situaci, kdy na jedné
straně očekávají růst nákladů, na straně druhé mají velmi konzervativní odhady zvyšování
výnosů. Více než polovina firem (51 procent) hodlá snižovat provozní náklady, necelá třetina
(30 procent) vidí prostor ve zvýšení cen výrobků či služeb, čtvrtina pak hodlá hledat
alternativní dodavatele, tedy cestu k poklesu ceny vstupů. „Jistým varováním by mělo být, že
24 % dotázaných plánuje zpomalit tempo investic. Vzhledem k tomu, že v ve všech třech
čtvrtletích roku 2024, za které máme strukturované výsledky tvorby hrubého domácího
produktu, byl přínos investic k růstu HDP záporný, je třeba vnímat toto číslo jako varující,“
poznamenal Pavel Postl. Zároveň však dodává, že u této konkrétní reakce došlo oproti
loňským výsledkům výzkumu k mírnému poklesu podílu podniků, které tuto reakci uvádějí (z
30 na 24 %).
Zajímavou otázkou je, jakou podporu ze strany státu by podniky uvítaly. Stejně jako
v předchozím roce, kdy to bylo 43 procent, se nejvíce dotázaných společností přihlásilo o
možnost cenové regulace v oblasti energií. Jejich podíl ale poklesl na 34 procent. Daňové
úlevy, prázdniny či pobídky preferuje stabilně pětina firem, předvídatelné podnikatelské
prostředí pak 16 procent (oproti 11 % v minulém roce).
Jakkoliv byl loňský rok pro podnikatelskou sféru obtížný, finanční kondice malých a středních
podniků se v celkovém pohledu nijak zásadně nezhoršila, spíše nastalo mírné zlepšení.
Finanční rezervu na sedm a více měsíců provozu má nyní 45 procent dotázaných podniků,
přičemž před rokem to bylo 38 procent. Zrcadlově se pak vyvinul podíl podniků s rezervami
na méně než šest měsíců, kterých je nyní 44 procent ve srovnání s 52 procenty před rokem.
Nulové rezervy připustilo 6 procent respondentů (loni 5 %). Část dotázaných na tuto otázku
neodpověděla. „Jde o potěšující informaci, která prokazuje celkově racionální přístup českých
malých a středních podniků k finančnímu hospodaření. Nicméně je třeba podotknout, že
některé další otázky nasvítily problémy, se kterými se část podnikatelské obce utkává.
Například sedm procent respondentů uvedlo, že největším omezením pro jejich podnikání
jsou vysoké úroky z úvěrů a jejich celková nedostupnost. S tím nesporně souvisí i shodných
sedm procent odpovědí, že nejlepší podporou ze strany státu by bylo poskytování garancí za
úvěry,“ uvedl k této věci Pavel Postl.
U středních firem je brzdou růstu nedostatek zaměstnanců
Zajímavý pohled přinesly odpovědi na otázku týkající se hlavního omezení podnikatelského
růstu, jak je pociťují malé a střední podniky. Zde měli respondenti jmenovat jedno klíčové
omezení. Nejčastější odpovědí byly rostoucí ceny surovin a materiálů (27 %), hned poté pak
ceny energií (24 %).
Za pozornost stojí, že zatímco u surovin a materiálů nedošlo k meziročnímu posunu, u energií
ano (snížení z loňských 31 %). Naopak jistý růst lze vidět u dopadů nedostatku pracovníků (ze
17 na 20 procent). Z hlediska struktury se změna v odpovědích odehrála primárně u skupiny
největších podniků ze vzorku (100 až 250 zaměstnanců), kde výrazně poklesla četnost
odpovědí ceny energií (z 38 na 16 %), ale vzrostl počet případů nedostatku pracovníků (z 18
na 30 %). „Zejména větší společnosti se tedy ještě více potýkají s přehřátým trhem práce.“,
dodal Postl.
Co se týká vnímání rizik, lze vysledovat výrazný růst v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Zatímco loni označilo tuto oblast za významné riziko téměř až marginálních pět procent
podniků, nyní to je již 16 procent. „Ukazuje se, že tato oblast začíná být vnímána podstatně
vážněji, nesporně v souvislosti s tím, jak se kybernetické útoky z prostředí velkých korporací
postupně rozšiřují i na podstatně menší podnikatelské subjekty. Lze očekávat, že v dalších
letech bude tento trend pokračovat, protože statistiky specializovaných firem jasně dokazují,
že kybernetických útoků dlouhodobě a soustavně přibývá,“ poznamenal Martin Valdauf, Cofounder PKF APOGEO Advisory. Zároveň podotknul, že pro rok 2025 vyjadřují firmy stále
značné obavy z inflace, růstu mzdových nákladů a poněkud překvapivě z růstu daňového a
odvodového zatížení. Lze předpokládat, že pokud bude naplněn cíl České národní banky
snížit v roce 2025 inflaci k hladině kolem 2,5 procenta, tyto obavy by mohly postupně
uhasínat.
Informace o výzkumu:
Výzkum byl realizován v listopadu 2024 metodou online. Výzkumu se zúčastnilo 150 malých a středně velkých firem (10-250 zam.) různých oborů (s 10-50 zaměstnanci: N=60; s 51-99 zaměstnanci: N=40; s 100-250 zaměstnanci: N=50). Výsledky jsou srovnány s metodologicky totožným výzkumem z prosince roku 2023, kterého se zúčastnilo 153 malých a středně velkých firem (10-250 zam.) různých oborů (s 10-50 zaměstnanci: N=62; s 51-99 zaměstnanci: N=39; s 100-250 zaměstnanci: N=52).
Skupina PKF APOGEO je česká poradenská společnost s mezinárodním přesahem v rámci
členství v poradenské síti PKF Global. Na českém trhu působí PKF APOGEO od roku 2001.
Poskytuje komplexní služby v oblasti strategického a transakčního poradenství, M&A,
oceňování, daňového a účetního poradenství, mzdové agendy a HR, auditu, forenzního
auditu, ESG a compliance, veřejných zakázek, správy rodinného majetku a zakládání a správy firem. Poskytujeme softwarová a systémová řešení.