Lukáš Dvořák, talentovaný fotograf, nově představuje expozici fotografií v Pasáži českého designu. Svým čistým a nadčasovým stylem práce oslovil a posunul vnímaní ženské krásy na umělecké dílo. Na počátku se věnoval převážně malbě. V roce 2004 ho však okouzlila fotografie. Inspiruje se cestováním po světě. Lokalita a světlo jsou pro něj stejně důležité jako charismatické typy modelek, které fotografuje. Za módní fotografií odešel do italského Milána, ze kterého se v roce 2008 vrátil do Prahy, kde nyní žije a působí.
VRCHOL OKAMŽKU
Stačí malá chvíle
co prostoupí mnou tiše
v doprovodu píle
svou vizí staví říše
je to vrchol okamžiku
co si každá bytost žádá
strach je jenom síla zvyku
kdo neriskuje strádá
„Vrchol okamžiku, dvě konstanty, dokonalý celek,“ říká Lukáš Dvořák k názvu své výstavy v Horním Maršově.
S Lukášem jsem se potkala v krkonošském městečku Horní Maršov, neboť oba jsme tak trochu krkonošští patrioti. V malebném prostoru kavárny „Nade dnem “, kde stejně jako v Pasáži českého designu probíhá aktuálně výstava jeho fotografií.
- Kdo je Lukáš Dvořák, co je pro tvou osobu typické?
Lukáš Dvořák je fotograf, který se věnuje převážně focení módy, reklamy a aktů. Nejtypičtější je pro mě mé černobílé podání fotek, krásné externí lokace a velmi pečlivá práce se světlem a atmosférou.
- Lukáši, vím o tobě, že si dříve hrál basketbal, zajímá tě kvantová fyzika, proč u tebe zvítězilo focení?
Basketbal hraju pořád. Když nefotím nebo nepracuji, tak mě najdete na basketbalovém hřišti a po večerech si rád čtu filozofii anebo o nějakých nových objevech ve fyzice. Takže se stále věnuji všemu, dá se tak trochu říct. Ale k otázce. Na gymnáziu jsem si neuměl vybrat a cítil jsem, že jsem v jádru umělec, tak jsem se namísto studií vysoké školy vydal do Prahy, a tak jsem pak objevil kouzlo fotografie.
- Milano, módní mekka, kde najdete značky Versace, Prada, Etro, Salvatore Ferragamo, Armani, Gucci, na ulici potkáváte módní ikony, jak se ti Itálii žilo?
Miláno je takový můj druhý domov, žil jsem tam 6 let, tak to tam znám jak své boty. Itálie je krásná, má svoje neskutečné kouzlo, ale taky to tam není v některých věcech jednoduché. Nicméně pro rozvoj mé práce bylo Miláno nezbytné. Tenkrát jsem si vybíral mezi Londýnem, Paříží a Milánem. Londýn – drahý a déšť, Paříž – občasná arogance a také drahá, Miláno – dostupné, usměvavé a s dobrým jídlem.
- Vraťme se k focení a výstavám, jaké fotografie návštěvníci v PČD naleznou, co je smyslem výstavy?
Jsou to ukázky z mých nových prací, které vznikly v posledních 3 letech. Fotografie jsem dal k sobě tak, aby se k sobě hodily a zároveň to jsou mé oblíbené fotky.
- Jaké máš plány do budoucna, můžeme se těšit na nějakou novou knihu?
Ano můžete, intenzivně na ní pracuji. Mám v plánu ji vydat v roce 2026 a bude to opravdu velké dílo, protože bude minimálně o polovinu větší než tato aktuální kniha z roku 2021. Zatímco XIII vznikla jako vyvrcholení 13 let mé práce, tak tato nová je dělaná od začátku jako záměr, tedy bude působit velmi uceleně a na to se moc těším.
Zdroj a foto: Pasáž českého designu